Řešení některých problémů není vždy dostatečnou hloubkovou analýzou. Někdy je chytrý nápad snadnější zachytit v zuřivém moři nápadů, než z hladkého povrchu měřené přemýšlení. V tomto případě je použití techniky brainstormingu oprávněné, jehož účelem je rychle najít správné řešení.
Podstatou metody brainstormingu je kolektivní nárůst myšlenek, někdy i nejúžasnější. K tomu musí každý účastník vyjádřit co nejvíce možností a nejúspěšnější z nich je pak podroben vážnější analýze. Brainstorming je poněkud jako hra, a proto jsou myšlenky, které obvykle přicházejí s písknutím, díky této technice kreativní a efektivní.
Zakladatelem brainstormingu byl Alex Osborne, který předložil teorii, že mimořádné, ale čerstvé nápady zůstávají pohřbené pod strachem z nesouhlasu, posměchu a výčitky od kolegů či nadřízených. Právě proto koncepce brainstormingu kategoricky vylučuje hodnocení myšlenek ve fázi jejich vyjádření a pouze nejúspěšnější jsou podrobeny další analýze.
Zpočátku jsou všechny myšlenky umístěny jako ty, které mají právo na život, při aplikaci techniky brainstormingu je hlavní věcí nejdříve množství, nikoliv kvalita myšlenek. A pak se uskuteční obrácená transformace.
Účinnost brainstormingu byla opakovaně prokázána různými studiemi. Navíc navzdory převládajícímu stereotypu, že tato technika je vhodná pro lidi tvůrčích povolání, může být vhodný brainstorming aplikován ve všech oblastech, kde je zapotřebí efektivní řešení náročného úkolu. Dalším plusem této metody je, že brainstorming vám umožní shromáždit tým, zvýšit sebevědomí každého zaměstnance, který bude cítit důležitost svého názoru. V budoucnu lze jako cvičení pro řešení méně důležitých úkolů použít individuální techniky brainstormingu.
Vedle klasické metody brainstormingu je několik dalších odrůd:
Je velmi důležité, aby brainstorming nevystupňoval do pravidelných setkání nebo setkání s anekdoty. K tomu je třeba přísně regulovat čas a zvolit vhodný potenciál, který bude schopen řídit konverzaci správným směrem.