Termín "fetální úzkost" se objevil v porodnické praxi poměrně nedávno. Syndrom plodového tísně je indikován za přítomnosti jakýchkoliv změn ve funkčním stavu plodu, včetně akutní a chronické fetální hypoxie a hrozby zadušení plodu.
Fetální úzkost se nejčastěji projevuje ve formě hypoxie, což je patologický fyziologický proces. Symptomy, které přímo naznačují, že dítě vyvine hypoxii, ne. Úzkost srdce dítěte neprokazuje přímo nedostatek kyslíku, srdeční frekvence se může také změnit reflexně.
Pokud má těhotná žena podezření na fetální úzkost, podstoupí ultrazvuk, CTG a další studie hodnotící biofyzikální profil plodu.
Příznaky tísně také zahrnují tachykardii nebo zpomalení srdečního rytmu, pokles počtu pohybů dítěte a zvláštní reakce na kontrakce.
V době výskytu záchvatu plodu se dělí na vznik:
Tísňové symptomy se mohou vyvinout v jakémkoli stádiu těhotenství. Čím dříve dochází k syndromu tísně, tím horší je plod. V prognostické oblasti je nejbezpečnějším problémem po 30 týdnech těhotenství, protože je možné provést nucenou císařskou sekci.
Pokud se na počátku těhotenství objeví fetální potíže (např retrochorický hematom ), může to vést k malformacím u dítěte, poškození jeho vývoje nebo potratu.
Antenatální strach plodu v druhém trimestru může způsobit zpoždění v intrauterinním vývoji a vést následně k potratu, blednutí těhotenství nebo předčasnému porodu.
Zácpa plodu během porodu, zvláště ve druhém období, je vážným porodním problémem, protože to je on, kdo vede k nouzové císařskou sekcí. V případě, že plod v děloze je již příliš nízký a fixovaný na výstupu z malé pánve, je příliš pozdě, než se uchýlí k operaci. V tomto případě porodnice zrychlují práci pomocí vakuové extrakce, perineotomie a dalších metod, které snižují druhou fázi práce.Podle závažnosti utrpení plodu je tíha rozdělena na:
Při včasném zásahu jsou účinky stresu minimalizovány. Jinak může dítě zemřít nebo být narozeno silným asfyxie která nemůže v budoucnu ovlivnit stav jeho zdraví.