Vědomí a jazyk ve filozofii
Souhlasíte, někdy jsou chvíle, kdy se chcete podívat na myšlenky svého partnera, abyste okamžitě viděli jeho pravou tvář. Ve filozofii jsou koncepce vědomí a jazyka úzce spjata a to naznačuje, že člověk může poznat vnitřní svět člověka analýzou toho, co říká a jak.
Jak se souvisí mysl a jazyk?
Jazyk a vědomí lidé mají přímý vliv na sebe. Kromě toho se mohou naučit řídit. Zlepšením řečových dat člověk dělá pozitivní změny ve svém vlastním vědomí, totiž schopnost objektivně vnímat informace a rozhodovat.
Stojí za zmínku, že tak dlouho jako ve filozofii myslitelé jako Plato, Heraclitus a Aristotle studovali vztah mezi vědomím, myšlením a jazykem. Bylo to ve starověkém Řecku, které bylo vnímáno jako jediný celek. Není divu, že se to odrazilo v takovém pojetí jako "loga", což doslovně znamená, že "myšlenka je neoddělitelná od slova". Škola idealistických filozofů považovala hlavní princip, že myšlenka jako samostatná jednotka nemohla být vyjádřena slovně.
Na začátku 20. let. existuje nový směr nazvaný "filozofie jazyka", podle něhož vědomí ovlivňuje světový názor, jeho řeč a následně komunikaci s ostatními. Zakladatelem tohoto trendu je filozof Wilhelm Humboldt.
V současné době se více než tucet vědců zabývá hledáním všech nových vazeb mezi těmito pojmy. Nedávné lékařské studie tak ukázaly, že každý z nás v našem myšlení používá vizuální objemové obrazy, které byly původně vytvořeny v mysli. Z toho můžeme usuzovat, že to je ten druhý, který směřuje celý myšlenkový proces k určitému toku.
Vědomí a jazyk v moderní filozofii
Moderní filozofie je zaneprázdněna zkoumáním problémů spojených se studiem vztahu člověka myšlení , jazyk a znalost okolní reality. Takže v 20. objevuje se jazyková filozofie, která studuje strukturu jazyka, myšlenku, která se může odtrhnout od skutečného světa, ale zůstává nedílnou součástí jazyka.
Dialektická filozofie považuje tyto dva pojmy za historický a společenský fenomén, díky němuž je vývoj jazykové struktury odrazem vývoje myšlení, vědomí každého člověka.