Kdo přišel s 8. březnem?
Dnes se nám zdá, že toto světlo, nasycené prvním jarním sluncem a teplem, bylo vždycky. A jestliže zástupci starší generace stále pamatují na význam titulu "Mezinárodní den žen" a někteří nezapomněli na jméno toho, který přišel s 8. březnem, pak o něm téměř nic není známo mládí. Školní lekce historie počátku dvacátého století se pamatují snad jednou. Zatím, historie narození ženských svátků je zdaleka tak romantická, jak by se nám líbila. Ale za tím je velmi specifické jméno, a ve skutečnosti základem tohoto dne je životní příběh jedné ženy, která před 100 lety přišla s dovolenou 8. března.
Klára Zetkinová je revoluční a prostě žena8. března 1857 v New Yorku došlo k demonstraci pracovníků v továrnách textilií a obuvi, které vyžadovaly snížení pracovního dne (v té době 16 hodin) a zlepšení pracovních podmínek. A po půlstoletí bude na tuto událost načasována dovolená žen. S datem je jasné, ale kdo přišel s dovolenou 8. března, ptáte se. Takže 1857 je také významný, protože tehdy se dcera Clary narodila v rodině skromného učitele ze Saska zvaného Eismann.
Není známo, jak by se osud inteligentní a respektovatelné dívky rozvinul, kdyby se jako studentka pedagogické vzdělávací instituce nesetkala s emigračními socialisty a nebyla by utíkána jejich myšlenkami. Mezi účastníky mládežnického kruhu byl její budoucí manžel - ruský Žid Osip Zetkin, který uprchl do Německa z perzekuce carských úřadů. Clara Zetkin se připojila k sociální demokratické straně Německa, stala se jednou z aktivistů levého křídla. Mnoho šokovaných rodin a přátel, dívka z ideologických důvodů opustila rodinu navždy, pro kterou obdržela přezdívku "Divoká Clara".
V roce 1882 byla osoba, která později přišla s 8. březnem, nucena emigrovat po Osipu do Paříže, kde se stala občanskou manželkou revolucionáře (oficiálně nebyli ženatí). V manželství měli dva syny, Maxim a Kostyu a v roce 1889 umřel Claraův milovaný manžel na tuberkulózu. Aby nějak přežila, žena píše články, překládá, učí a dokonce funguje jako laundr. Působí aktivní politickou činností, stává se jednou ze zakladatelů druhé mezinárodní. Známý jako teoretik socialistického hnutí v Evropě, Clara Zetkinová se stala také slavnou bojovnou za práva žen, snažila se jí dát univerzální volební právo a uvolnit pracovní právo.
Brzy se objevila příležitost vrátit se do svého rodného Německa. Zde nejen pokračovala ve svém obtížném boji, ale také se přiblížila k Karlu Liebknechtem a Rosě Luxemburgové, která se stala její blízkou přítelkyní, ale také se vzala s umělcem Georgem Friedrichem Zundelem, který byl mladší než Clara 18 let. O několik let později se poněkud neobvyklé spojenectví mezi revolučním a talentovaným malířem rozpadne kvůli odlišnému postoji k první světové válce a věkový rozdíl bude mít smrt. Pro Claru Zetkina to bude vážná rána.
Již starší, ale stále energická dáma, která se nyní zabývá organizací Komunistické strany Německa. Od roku 1920 je nejstarším členem Reichstagu, vedoucího Mezinárodní organizace pro pomoc revolucionářům, jednoho z vůdců Kominterny. S příchodem moci nacistické strany Německa v roce 1932 Clara Zetkin emigrovala do SSSR, kde brzy zemřela ve věku 75 let.
Historie a jméno svátku 8. března
Co se týče samotné dovolené dne 8. března, je třeba zmínit zde Mezinárodní konferenci socialistických žen, která se konala 27. srpna 1910 v 
Kodaň. Je důležité, že na ni Clara Zetkin navrhla vytvořit mezinárodní den boje za práva žen. Myšlenka byla podpořena a od příštího roku se v mnoha evropských zemích na jaře konaly každoroční akce zaměřené na podporu politických, ekonomických a sociálních svobod žen, jakož i boj za mír. Je pravda, že datum 8. března bylo stanoveno teprve v roce 1914.
V kalendáři památných termínů OSN je název svátku 8. března "Den pro práva žen a mezinárodní mír" a není vůbec dovolenou. Ve všech státech, které je stále oslavují, je to výlučně politická událost. Stav svátku a den volna 8. března byl přijat pouze v Sovětském svazu a již v roce 1965, kdy se proměnil v den ctění všech spravedlivých pohlaví. Postupně nakonec ztratil své ideologické zabarvení, zapomněl, kdo vynalezl dovolenou 8. března, a ve většině post-sovětských zemích se dnes slaví jako jarní den, krása a ženskost.