Všichni rodiče snoudí o tom, že jejich rostoucí děti úspěšně komunikují se svými vrstevníky. Koneckonců, prostřednictvím komunikace s dětmi vzniká charakter, typ chování ve společnosti a osobnost. To je důvod, proč sociální adaptace je pro předškolní děti tak důležitá. Přišli do jakéhokoli kolektivu, lidé potřebují čas, aby si zvykli a "odhalili" sebe sama, zatímco děti se učí v komunitě žít, což přímo ovlivňuje jejich vývoj.

Sociální charakteristika dítěte

Sociální rozvoj dětí předškolního věku zahrnuje proces asimilace hodnot, tradic a kultury společnosti, stejně jako sociální kvality osobnosti, které dítě pomáhají žít pohodlně ve společnosti. V procesu sociální adaptace se děti naučí žít podle určitých pravidel a přihlížet k normám chování.

V procesu komunikace získává dítě společenskou zkušenost, která mu poskytuje jeho bezprostřední okolí: rodiče, učitelé mateřských škol a rovesníci. Sociální kompetence je dosaženo tím, že dítě aktivně komunikuje a vyměňuje informace. Sociálně neadekvátní děti nejčastěji odmítají zkušenosti jiných lidí a nepřicházejí do styku s dospělými a vrstevníky. To může vést v budoucnu k antisociálnímu chování kvůli nedostatku zvládnutí kulturních dovedností a potřebných sociálních kvalit.

Každá aktivita má účel a schopnost dítěte dosáhnout cíle mu dává sebevědomí a dává vědomí své kompetence. Smyslový význam přímo odráží posouzení společnosti a ovlivňuje její sebevědomí. Dětské sebevědomí přímo ovlivňuje jejich sociální zdraví a chování.

Metody formování společenské zkušenosti dětí

K tomu, aby se osobnost dítěte harmonicky rozvíjela, musí být sociální rozvoj dětí založen na holistickém vzdělávacím systému. Metody, které ovlivňují vznik sociálního postavení dítěte, zahrnují následující činnosti:

  1. Hraní : ve hře se děti snaží na sebe rozličné sociální role, které z nich činí cítit plnohodnotné členy společnosti.
  2. sociální postavení dítěte
  3. Výzkum : obohacuje zkušenost dítěte a umožňuje mu najít řešení samostatně.
  4. Předmětová aktivita : umožňuje dítěti poznat svět a uspokojit jeho kognitivní zájmy.
  5. Komunikativní aktivita : pomáhá dítěti nalézt emoční kontakt s dospělým, získává jeho podporu a hodnocení.

Při vytváření podmínek pro společenský rozvoj dětí je tedy nezbytné nejen přenášet společenskou zkušenost s nimi ve formě znalostí a dovedností, ale také podporovat zveřejňování vnitřního potenciálu.