K dnešnímu dni existují dvě formy vnímání světa: smyslové a racionální znalosti. Každá z nich má své vlastní oddělené úrovně, které společně umožňují osobě činit správná rozhodnutí a žít v souladu s okolním světem.

Formy racionální a smyslové znalosti

Rational knowledge zahrnuje:

  1. Koncept je teze, která odráží podstatu objektu, procesu, jevu apod. Například, když člověk říká "židle", jeho myšlenka nepředstavuje individuální znaky tohoto předmětu, ale jeho podstatu, zobecněný obraz. To znamená, že to může být jakýkoliv objekt, který může být použit jako židle.
  2. Rozsudek je teze, která potvrzuje nebo popírá něco o předmětu, fenoménu nebo procesu. Například "kov je slitina".
  3. Inference je závěr, který vyplývá z úvah.

Smyslové poznání zahrnuje:

  1. Pocit Vlastnosti objektu, které přímo ovlivňují lidské smysly - sluch, zrak, dotyk atd. Například mandarin ovlivňuje zrak, to znamená, že vidíme jeho barvu, produkovaný zápach má vliv na vůni a citrusová citrusová chuť je odpovídající smyslový orgán.
  2. Vnímání . Holistický obraz, který vychází z práce všech smyslů najednou. Například člověk vnímá auto nejen jako dopravní prostředek, ale také jako pohodlné místo pobytu, esteticky atraktivní věc, která zdůrazňuje stav majitele atd.
  3. Prezentace . Předmět, proces nebo jev, který ovlivňuje smysly při hraní v mysli, bez přímého vlivu na ně. Například, když si člověk představí les, vnímá to jako jediný celek, spolu s vůní jehel, zpěvem ptáků, šelestů proudů atd.

V poznání je důležitý racionální vztah mezi rozumným a rozumným. Nedá se říci, že jeden je důležitější než ten druhý. Pouze s propojením rozumných a racionálních forem je skutečný proces poznávání. Smyslové a racionální znalosti mají své vlastní charakteristiky. První se stává na popředí, když člověk čerpá, dělá lásku, chutná lahodné pokrmy, tance atd.

Racionální znalosti mají přednost při čtení vědeckých článků, provádění experimentů, sociologických průzkumů a projektování apod. Ano, smyslové a racionální znalosti jsou posuzovány samostatně, ale vztah mezi nimi je vždy přítomen, protože jsou stranami stejného procesu a spolupracují.

Základní směry v teorii znalostí

Existují samostatné trendy, jejichž obhájci přinášejí do popředí buď pocity nebo mysl. Senzačníci například věří, že všechno rozumné již bylo naučeno a nové znalosti lze získat pouze tím, že spoléháme na své vlastní pocity . Racionalisté jsou zvyklí důvěřovat pouze rozumu a věří, že informace získané ze smyslů nelze považovat za spolehlivé. Koneckonců, tyto pět hlavních lidských orgánů selhalo víc než jednou. Zde, mimochodem, můžete vzpomenout na myšlenky starověkých lidí ohledně tvaru Země a vzhledu života na ní. Takový trend jako skepse je postaven na smyslné a racionální pesimistických pohledů. Jeho příznivci tomu věří pocit ani mysl nemůže dát přesný obraz o světě.

Agnostitismus je silnější formou skepticismu. Stoupenci tohoto trendu popírají tu samou možnost poznání objektivního světa. Jeho jasným představitelem byl I. Kant, který tvrdil, že skutečný svět je nekompromisně nepochopitelný. Všechno, co cítíme a víme, je jen vzhled, zkreslený našimi představami o realitě. Moderní věda je optimistická o znalostech, protože s každým novým vědeckým objevem se stále více přiblížíme pravdě.