V moderním světě, ve světě rozvinutých technologií a zvýšené úrovni stresových situací, v době změny morálky člověka, stále existuje taková věc jako sebeobětování.
Podle slovní zásoby je sebeobětování osobní dar, osoba se obětuje, své osobní zájmy kvůli jedinému cíli, kvůli blahu ostatních, odříkání se pro někoho nebo někoho.
Existuje taková věc jako prioritní instinkt. Dokáže ovládat osobu v určité situaci. Ne vždy však za stejných okolností jedna osoba jedná stejným způsobem. Sebeobětování, a to jak kvůli lásce, tak i kvůli jiným pocitům patří lidem k lidskému instinktu pro ochranu rodiny, potomků, skupin lidí, rodiny, vlasti (získané v důsledku výchovy).
Lze říci, že sobectví a sebeobětování mají opačné významy. Koneckonců se stává, že když se ocitne v obtížné situaci, kdy by člověk mohl obětovat svůj život kvůli záchraně někoho, další by se zapojil do záchrany své vlastní duše. V takové situaci je instinkt sebeobětování nahrazen, nahrazen nebo jinak vymačkaný instinktem sebepozorování.
Sebeobětování může být buď v bezvědomí (např. Zachraňování osoby za extrémních okolností) nebo vědomí (voják ve válce).
V přítomném čase hrozí problém sebeoběti v podobě terorismu. Podle názoru moderního člověka jsou akce samovražedných atentátníků pro nás zcela logické a jsou vysvětleny z pohledu jeho světového pohledu. To znamená, že hlavními motivátory pro akce tohoto druhu jsou racionalismus taktiky teroristických organizací a jejich řešení při řešení různých osobních problémů tímto způsobem.
Ve skutečnosti však personalizované pobídky pro sebevražedné atentáty zahrnují vizi sebeobětování ve jménu náboženství. Islámští fundamentalisté teroristé nejjasněji projevují tuto logiku v činnostech. Největší teroristické organizace s názvem Hizballáh, Hamás, které provádějí teroristické činy, tak vidí jejich hlavní důraz v oběti sebevraždy.
Navíc k osobním motivacím extremistů existuje motivace v sebeobětování i v souvislosti s údajnou sociální potřebou. Takže s využitím citlivosti společnosti na terorismus podporují skupiny extremistů větší pozornost vůči sobě, jejich požadavkům a činnostem.
Obětovat život někoho jiného je nejdražším životem každého člověka. Je hoden univerzálního respektu a paměti. Ukažme příklad hrdinských činů naší doby.
Ne každá osoba je schopná sebeobětování, ale lidé, kteří se již stali hrdinou, jsou schopni inspirovat budoucí generace k životu.