Pojem "krize identity" nelze snadno definovat. Abychom to vysvětlili, musíme si připomenout osm etap vývoje ega, které popsal Eric Erickson a představující posloupnost psychosociálních krizí. Jeden takový konflikt, který je charakteristický pro člověka v mladém věku, je takzvaná identita proti rozšiřování založenému na rolích a krize identity může vzniknout přímo v procesu vyřešení tohoto konfliktu.
Tvorba identity je speciální proces, při kterém se každá z předchozích identifikačních změn mění v důsledku očekávaných budoucích změn. Identita se začíná vyvíjet od dětství a v době dospívání se často jedná o krizi. Je známo, že v demokratické společnosti se krize projevuje silnější než ve společnostech, kde je přechod k dospělosti spojován s některými povinnými rituály.
Často se chlapci a dívky snaží co nejdříve vyřešit otázku sebeurčení a vyhnout se tak krizi. To však vede k tomu, že potenciál člověka zůstane až do konce. Jiní řeší tento problém svým vlastním způsobem a krizi protahují příliš dlouho a zůstávají v nejistotě. V některých případech se rozptýlá identita rozvíjí do negativního, v důsledku čehož osoba v důsledku své definice vybírá roli, která je společností zastrašena a je v rozporu se zákonem. Jsou to však jen ojedinělé případy a většina lidí podle teorie krize Ericksonovy identity si vybírá jeden z pozitivních projevů svého vlastního pro rozvoj.
Krize identity není jen fenoménem věku. Krize může například vyvstávat ze sexuální identity, když je člověk na křižovatce a snaží se definovat sebe do jedné ze skupin: heterosexuální, bisexuální nebo homosexuální. Taková krize se nejčastěji vyskytuje v mladém věku, avšak v některých případech je to také u dospělého.
Genderová identita je sebeurčení člověka za to, že patří k sociální roli mužského nebo ženského typu. Předtím se věřilo, že mentální pohlaví se vždy shoduje s fyzickým, ale v moderním životě není tak jednoduché. Například, když otec sedí s dětmi a matka vydělává peníze, jejich rodová role neodpovídá tradiční biologické roli.