Už jste si někdy všimli, že pro nejproduktivnější práci je třeba pracovat sama, přítomnost lidí s vámi v místnosti nepříznivě ovlivňuje vaši činnost? Pokud tomu tak je, pak může existovat sociální inhibiční účinek. Co je to a co nás hrozí, teď to pochopíme.

Sociální inhibice a sociální usnadnění

V sociální psychologii existují takové pojmy jako sociální inhibice a usnadnění. Tyto jevy by měly být považovány za komplexní, neboť jsou dvěma stranami stejné mince - přítomnost lidí při provádění jakékoliv práce. Pozitivní vliv je usnadnění, negativní je inhibice.

Jednoduchý efekt objevil Norman Triplet, který zkoumal vliv konkurenční situace na rychlost cyklisty. Zjistil, že sportovci dosahují lepšího výsledku při vzájemné soutěži, a nikoliv při práci na stopkách. Takový jev, když člověk pracuje lépe v přítomnosti jiných lidí, byl nazýván zjednodušením.

Účinek inhibice je opačný k usnadnění a je, že osoba pracuje horší v přítomnosti jiných lidí. Například pro lidi je obtížné zapamatovat si nesmyslnou sadu slov, projít bludištěm nebo znásobit složitá čísla, být před ostatními lidmi. Střední šedesátá léta 20. století byla poznamenána změnou v přístupu ke studiu vlivu inhibice, nyní je zvažována v širším sociálně psychologickém smyslu.

R. Zayens provedl studie o tom, jak jsou dominantní reakce zesíleny v přítomnosti jiných lidí kvůli vytváření společenského vzrušení. Zásada, která je již dlouho známa v experimentální psychologii, sociální inhibice že vzrušení vždy činí dominantní reakci silnější, se ukázalo být použitelné i pro účely sociální psychologie. Ukazuje se, že sociální vzrušení také vyvolává nárůst dominantní reakce, bez ohledu na to, zda je pravda nebo ne. Pokud je člověk konfrontován s obtížnými úkoly, které je třeba pečlivě zvážit, sociální vzrušení (nevědomá reakce na to, že ho najdou řada dalších lidí) činí proces myšlení obtížný a ve většině případů je rozhodnutí nesprávné. Pokud jsou úkoly jednoduché, pak je přítomnost ostatních silnou pobídkou a pomáhá rychle najít správné řešení.